BarCamp Hradec Králové, aneb Češi lžou a mapy táhnou

12. listopad 2018

To takhle jednou k večeru přišel e-mail od Zany, že by potřebovala pomoct s nějakým dotazníkem na hradecký Barcamp. Ihned začínám tušit nějakou čertovinu a na otázku Google kalendáře „Going?“ bez přemýšlení klikám „Yes“. Jak se vzápětí dozvídám, mé tušení bylo správné.
Byť se hradecký Barcamp v našich končinách řadí mezi spíše menší akce svého druhu, naše delegace čítala osm lidí ze tří měst, a troufnu si tvrdit, že takto týmově jsme to pojali jako jediní z účastníků. Z Prahy dorazila Kačka Tomášková, Hradečáky reprezentovali Peťa Šimek s Davidem Sládečkem a Brno vyslalo za hranice Moravy pět statečných ‒ první vůz obsadila velitelka výpravy Zana Vintrová, Tom Schmidl, Marťa Macko a moje maličkost, v patách nám pak byla i Vendy Bezáková.
Máme tedy sobotu ráno a nastal čas vyrazit. Na tomto místě nutno dodat, že „časem vyrazit“ se rozumí 6:00 ráno, což já osobně považuji za „krutý nečas“ i během pracovního týdne, natož v sobotu! Útěchou nám všem budiž, že jsme v tom všichni spolu a v týmu člověk dokáže neuvěřitelné věci. :-) Když k tomu ještě přidáte Tomův hudební master mix, stává se to brzké ranní vstávání najednou tak nějak snesitelnějším.

Jsme tedy na cestě a plán je jasný ‒ představit návštěvníkům Barcampu naši CleverFamily a projekty, které zastřešuje, a pokud možno alespoň pár z přítomných vývojářů naťuknout, jestli by třeba neuvažovali o změně zaměstnavatele. :-) Přijíždíme samozřejmě připravení ‒ nechybí červená trička, bannery, kultovní červené brýle, ale hlavně už zmíněný on-line dotazník, který nám dovolí vyzpovídat přes osmdesát návštěvníků Barcampu a výsledky promítnout nad mapu díky aplikaci CleverAnalytics. Odpovědi na některé otázky jsou zcela zřejmé (Programuješ? Neprogramuješ?), jiné záludné až hanba (Kolik drinků dnes večer vypiješ?).

Ještě není ani deset hodin, kdy má oficiálně začít program, a my už máme na stánku první návštěvníky. „A co to tady jako děláte?“ „To jsou nějaký mapy?“ Od této chvíle prakticky až do konce programu v šest hodin odpoledne se u nás střídají lidé jako na běžícím pásu. „Hele, pro mě to ani moc není, ale taťka dělal něco s mapama a teď shání práci.“ „Já jsem slyšela, že tu někde máte nějaký sluneční brejle, venku to celkem peče.“ V podobném duchu se nese celý den. Sem tam si někdo odběhne na přednášku, která ho v rámci programu zajímá, někdo se proplétá mezi návštěvníky a vyplňuje s nimi dotazník, ostatní si povídají s lidmi u stánku a vysvětlují jim, že podle sesbíraných dat mají programátoři obecně mnohem raději kávu než pivo (big up pro Kačku, Toma, Davida a Martina, kteří toho za osm hodin namluvili tolik, co někteří za celý týden).

Pomalu přichází šestá hodina odpolední a s ní i poslední přednášky a balení věcí. Koukáme do CAN na výsledky dotazníkového šetření, ze kterého vyplývá, že dneska večer moc party nebude. Počet večerních drinků na osobu vychází průměrně na tři. To nám ale vůbec nevadí a míříme směr afterparty v restauraci NáPlavka. Ve chvíli, kdy Tom pokládá na stůl asi páté pivo pak zjišťujeme, že Češi mají tendenci v dotaznících lhát.

Petr Bársony