Jak změřit vylovenost

15. prosinec 2014

Chtěli byste mít chytrou mapu, která ukazuje, kde se dá vydělat nebo ušetřit nejvíc peněz? Pár takových mají v drogeriích Teta nebo v Agrofertu. A můžete ji mít i vy.

Velký dieselový agregát zabírá takřka celý kufr terénního volva, provoně- ného naftou skrz naskrz. Je po víkendu a Jan Sirotek absolvoval další výpravu do podzemí Moravského krasu.

Od 14 let tu prolézá jeskyně a jako „speleoaquanaut“ má docela výsledky. Nejen kolem Macochy. V Mexiku na Yucatánu byl s jeskyňáři už na pěti expedicích, během nichž zmapovali největší systém podvodních jeskyní na světě.

Mapování je to, co Sirotek dělá i v práci. V jeho mapách ovšem nejsou jeskyně. Je v nich něco, co by mohlo zajímat mnohem víc lidí – a sice kde vydělat peníze.

Sirotkův podnik se jmenuje CleverMaps, sídlí z větší části v Brně a z menší části v Praze a živí 25 lidí, které spojuje stejná víra.

Firmy podle nich mají dnes o sobě v počítačích fůru zeměpisných dat, ale jen málokdo je umí poskládat tak, aby viděl to, co by vidět měl. Na to je užitečná mapa, jenže dostat data do mapy je věda – a tím pádem i příležitost.

Sirotek a spol. chtějí tuhle příležitost využít líp než ostatní, což obnáší dát firmám do ruky jednoduchý program, aby si do map promítly, co se u nich děje. V ideálním světě by si klienti odkudkoli ze světa mapy sami plnili a hledali to, čemu se podle firemního motta CleverMaps říká „location intelligence“.

„V mapě zkrátka vidíte souvislosti, které byste jinak neviděl,“ říká Sirotek, šéf a spolumajitel firmy, která existuje teprve od loňského jara, ale už se do ní začínají vlamovat cizí investoři s milionovými rozpočty.

PŘES CLEVER MAPS se teď přeměřuje všech 757 drogerií Teta, což je pro Sirotka nejcennější zákazník. A dobře je na něm vidět, co to vlastně „location intelligence“ je.

„Já si můžu přesně najít, kdo, kdy, kde, co a za kolik koupil. Ale to je jen změť dat, ze které nic nevyčtete. Z těch tabulek to prostě nedáte,“ líčí David Vejtruba, který v Tetě vede marketing i mapování sítě.

Dřív měl k dispozici jen data, teď díky CleverMaps má – jak sám říká – informace. Prodeje šamponů, kondicionérů a zubních kartáčků se mu v notebooku ukazují jako políčka v mapě, z níž najednou lezou zají- mavé a nepřehlédnutelné věci.

Třeba že všichni franšízanti v Olomouci panikařili naprosto zbytečně, když se letos otvírala další Teta v obchodním centru Šantovka. Protože „vylovenost“ (Vejtrubův pojem definovaný jako tržby Tety v relaci k celkovým útratám za drogerii) ještě ve městě nebyla dost velká. Ukázala to hned první mapa prodejů i druhá, složitější mapa, do které se napustila data ze zákaznických karet. Tracking zákaznic a zákazníků potvrdil, že do Šantovky jezdí nakupovat noví lidé žijící dál od centra.

Podobných poznatků z nákupního zeměpisu má Vejtruba spoustu. Třeba že prodejna v Brandýse nad Labem bude asi navěky podprůměrná, protože většina obyvatel nakupuje (kvůli práci) v sousedních Čelákovicích. Anebo že okres Jihlava má skoro dvakrát větší potenciál než sousední Pelhřimov. Anebo že by asi stálo za to otevřít novou prodejnu v Hostinném, protože konkurence je daleko a „vylovenost“ vychází příznivě.

„Jistě, v 80 procentech případů vý- sledek tušíte. Ale je to dojmologie, a ne analýza. A i těch zbylých 20 procent, když třeba jen za letáky utrácíte desítky milionů, je hodně,“ libuje si Vejtruba.

V době, kdy fi rmy jako Facebook umějí posílat do mobilů reklamu podle aktuální polohy, je podle něho mapová analýza k nezaplacení. A nejde přitom zdaleka jen o letáky.

Majitel Tety Martin Moravec koupil před dvěma lety prodejny Schlecker a dnes má největší síť drogerií v Česku. Je ale největší jen co do počtu prodejen – v tržbách vede ně- mecké DM a to chce Moravec změnit. Za velké peníze kvůli tomu nechal vyrobit nový žluto-růžovo-červeno-fi - alový design, jenže přemalovat celou síť není triviální věc. Zaprvé proto, že poboček je po fúzi se Schleckerem zbytečně moc, místy se dublují a jejich počet je třeba zhruba o dvě stovky snížit. Zadruhé proto, že přestavba jedné prodejny není levná – vyjde v průměru na 1,5 milionu korun, proto se redesign zavádí postupně, kdy výkonnější prodejny mají přednost.

Bez CleverMaps by prý takový proces šlo naplánovat mnohem hůř. „Měli jsme tu všechny, Microsoft, SAP, GoodData, ale nikdo z nich se nedokázal podívat do takového detailu,“ tvrdí Vejtruba.

SOFTWARE PRO TETU je ale jen jedna z mnoha věcí, co v CleverMaps vznikají. Jiná zajímavá zakázka se domlouvá v Agrofertu, kde je na stole nabídka udělat jednou provždy komplexní pořádek ve všech mož- ných datech týkajících se vlastnictví a obdělávání půdy – od záznamů o hnojení přes dotace až po pohyb a spotřebu nafty v traktorech napojených na GPS.

Prozatím je ve hře pilotní projekt pro několik málo družstev, pak se uvidí. „Jednáme, ale nic není defi nitivní,“ říká výkonný šéf Agrofertu a jeho zemědělské divize Josef Mráz.

Nešlo by o první zakázku tohoto druhu. Půda a zemědělství tvoří v CleverMaps dvě samostatné ziskové nohy s vlastními jmény – CleverFarm a CleverAssets.

První nabízí zemědělcům přesně to, co by si mohl koupit Agrofert. Druhá stojí na servisu pro čím dál početnější skupinu lidí, kteří ukládají peníze do zemědělské půdy a hledají, co by mohli koupit. Půda je momentálně investiční hit. A znalost map je totiž evidentně klíčem, jak na tento trh proniknout – z CleverMaps se tak stal de facto broker mezi investory a těmi, kdo by ji mohli chtít prodat.

Sirotkovi vývojáři si dali práci s tím, že výkupní kampaň umí zařídit v podstatě automaticky. Po smíchání dat z katastru a ze systému pro správu zemědělských dotací počítače vyplivnou tisíce konkrétních adresátů, které má smysl oslovit. V takovém objemu se nakonec vždy někdo chytí. Pro jednoho z klientů tak CleverMaps dokázali najít a obstarat 50 hektarů půdy podle konkrétního zadání, a to během jednoho mě- síce. Většina pří- jmů plyne z těchto zprostředkovatelských služeb, část půdy si firma nechává a ukládá ji do společného fondu jako speciální benefit pro zaměstnance.

Třetí noha Sirotkova byznysu stojí na aplikacích pro přípravu a správu dopravních staveb, kde se mnohde ještě pořád pracuje s papí- rovými podklady, což celý proces zbytečně zdržuje a komplikuje.

Poslední nohou je pak to, co používá Teta a co má do budoucna globální ambice jako cloudová služba pod názvem CleverAnalytics.

Na první pohled jde o nepříliš sourodou směsici služeb, všechny ale podle Sirotka spojuje to, že nestačí mapy vytvářet, ale že je třeba nabídnout nad nimi novou službu. Největší síla je ve spojení dat zvenčí a zevnitř firmy, což je něco, co může přinést na podnikání úplně jiný pohled. Podobnou vizi měl už dřív jako obchodní šéf firmy Geodis, kde se potkal s tehdejším šéfem, bývalým ředitelem GfK a nynějším společníkem v CleverMaps Ondřejem Tomasem. Třetím spolumajitelem je slovinská společnost Sinergise, která vznikla už dřív jako dodavatel systémů pro správu zemědělských dotací. S ní se CleverMaps jednak dostali k know-how, které lze nyní překlopit do služeb pro zemědělce, ale pracují i na zakázkách pro státní sféru. Tou největší je příprava dat pro zemědělský dotační systém ve Francii, což je obchod v řádu milionů eur.

S novými zakázkami by měly růst i tržby, které se letos v druhém roce fungování CleverMaps mají přiblížit ke  30 milionům za rok, což by podle Sirotka mělo stačit i na to, aby firma i druhý rok skončila lehce v zisku. Příští rok se má obrat zvednout už na 70 milionů.

Prapůvodní plán byl dělat to, co dnes dělají CleverMaps, v rámci Geodisu, poté Sirotek a spol. totéž chystali na klíč pro firmu ICZ. Nakonec ale rozběhli byznys sami na sebe spolu s Tomasem. Jednou z věcí, která rozhodla, bylo angažmá posledního, dosud nezveřejňovaného akcionáře, kterým je Jan

Fidler – majitel stavební firmy Hinton a spoludeveloper pražského Šporkova paláce či nové budovy na Národní třídě, na místě přezdí- vaném (dnes už prý mylně) nejdražší parcela v Praze. Fidler dal jako finanční investor a mentor do CleverMaps „jednotky milionů“, které už prý má mnohonásobně zpátky: „Vybíráme si momentálně ze dvou investorů a jedna z nabídek je 15 milionů za desetiprocentní podíl. A to se bavíme jen o podílu v CleverAnalytics. Hodnota celé firmy tak už teď vychází na devítimístnou částku.“

Zdroj: Forbes