Možnost predikce výskytu chorob a škůdců v jednotlivých plodinách pomocí on-line senzorů

06. prosinec 2018

CleverFarm dosahuje další mety ve využití technologie on-line senzorů pro moderní zemědělství.

V rámci spolupráce s výzkumnými ústavy jsou na základě naměřených hodnot z našich senzorů nadefinovány výpočty a matematické modely, pomocí kterých lze predikovat výskyt chorob a škůdců. Každý predikční model pracuje s trochu jinými údaji, které do něho vstupují. V rámci spolupráce s cukrovary již dokážeme určit s velkou přesností optimální podmínky například pro výskyt skvrnatičky řepy cukrové. Ta je vyjádřena denním kontrolním indexem na škále 1 až 10, kdy od hodnoty 9 je výskyt tohoto škůdce téměř 100%.

U velké části predikčních modelů je nutné sbírat data již od 1. 1. kalendářního roku, kdy se pracuje se sumami efektivních teplot, které se od tohoto data sčítají. Většinou jde o sumy efektivních teplot vzduchu, ale u některých modelů to jsou i sumy efektivních teplot půdy. V aplikaci pak sledujete stav a vývoj jednotlivých fází predikce jako například:

  • začátek kladení vajíček,
  • vrchol líhnutí,
  • optimální termín ošetření apod.

U trvalých kultur je důležitý údaj pro měření tzv. ovlhčení listů, kdy se pak tato hodnota sleduje společně s relativní vlhkostí vzduchu a je například vhodná pro modely na predikci strupovitosti. Senzor na měření ovlhčení listů je jedním z našich nově vyvinutých senzorů. Dále je u těchto kultur vhodné používat modely, které pracují s jednotlivými fenofázemi jedinců, kdy jsou pak výsledky predikce velmi přesné i při nevyrovnaných zimách, které nás poslední roky provázejí.

Pomocí biologické sumy efektivních teplot zase pracujeme s prognózou zralosti kukuřice a termínu sklizně odrůd kukuřice určených ke sklizni na siláž nebo na zrno.

Nyní můžeme říci, že on-line senzory již nemusí sloužit jen jako zdroj informací agronomům  pro podporu rozhodování, ale také již můžeme pomocí matematických modelů predikovat výskyt chorob a škůdců v jednotlivých plodinách. Sledováním vhodných atmosférických podmínek, teplot a vlhkostí v porostu a půdě v kombinaci s úhrnem spadlých srážek dokážeme určit míru rizika výskytu choroby nebo škůdce a současně jako vedlejší efekt přinášíme snížení nákladů na prostředky na ochranu rostlin a tím také nižší zátěž pro životní prostředí.