Představili jsme žebříček otevřenosti českých měst

03. May 2015

První je Praha, poslední Havířov. CleverMaps vytvořil se ve spolupráci s Centrem dopravního výzkumu unikátní metodiku pro hodnocení datové otevřenosti českých měst. Otevřenost českých měst je vesměs TRAGICKÁ. Přes 90% všech veřejných dat je otevřeno minimálně. 

Zahraniční zkušenosti ukazují, že větší datová otevřenost dlouhodobě vede ke zvýšení počtu pracovních míst a sníženi investičních nákladů měst do tvorby informačních systémů. Přímým důsledkem otevřenosti je zlepšování kvality života pro obyvatele, místní firmy a lokální spolky.

zdroj: CleverMaps.cz 

Žebříček byl představen u příležitosti 2. ročníku konference časopisu Smart Cities, kde je CleverMaps partnerem. Hlavním smyslem projektu je motivovat města k soutěžení. Dlouhodobým cílem je přiblížit se vizi chytrých měst - pomoci městům identifikovat oblasti, kde by mohli výrazně ušetřit na investičních nákladech a zároveň aktivně zapojit obyvatele a místní podniky do městského života.

Unikátní metodiku výzkumu zpracoval tým odborníků v ČR včetně zaměstnanců firmy CleverMaps. Jako jediná svého druhu ve střední a východní Evropě dokáže porovnávat nejen česká města, ale i zahraniční.

“Především chceme přinést konkrétní příklady z praxe a návody, které by politici, úředníci, malé a střední firmy, architekti i studenti mohli využít ve své práci, doplňuje David Bárta, autor projektu z Centra dopravního výzkumu.

“Čím dříve dojde k masivnímu otevření dat našich měst, tím dříve se projeví inovační schopnosti domácích i zahraničních firem. To bude mít pozitivní dopad na konkurence schopnost a zaměstnanost. Zároveň se zvýší chuť privátní sféry v daných městech investovat,” říká Jan Sirotek ze společnost CleverMaps, který se podílel na řešení projektu.

Otázky a odpovědi k projektu Datová otevřenost českých měst:

Co vlastně žebříček otevřenosti měst říká?

Když stát staví silnice, nestačí jen postavit. Je třeba je dát do mapy a udělat nájezdy v různých místech. Až poté začnou občané silnici využívat k ježdění, a zároveň začnou v okolí otevírat obchody a poskytovat služby.

Datová otevřenost funguje podobně. Stát generuje obrovské množství dat. Problém nastává, když svá data nezpřístupňuje otevřeně. Pak to je stejné, jako když postaví dálnici bez nájezdů. Bohužel současná datová otevřenost českých měst je vesměs tragická. Okolo 90% dat v ČR nejsou přístupná.

Komu všemu by měla města data zpřístupňovat?

Občanům, firmám, studentům, různým zájmovým spolkům. Jen tehdy může stát/město očekávat, že společnost nad daty začne vytvářet další hodnotu, investovat, generovat nová pracovní místa.

Jakou konkrétní hodnotu máte na mysli?

Například jízdní řády - stát je může zveřejnit ve formátu textového souboru, řekněme pdf.  Jenomže tento formát není tak otevřený, abych data moh jednduše používat pro další aplikace s přidanou hodnotou. Ovšem když bych je zveřejnil  např. v rozhraní API, umožnilo by to komukoli vytvářet například aplikace do mobilů. Dříve nebo později by vznikly možosti jak si za lístek na autobus zaplatit online. Jinými slovy by se město samo zbavilo mnohých investičních nákladů. Zároveń by podpořilo vznik nových pracovních míst a nebylo by rukojmím několika málo IT dodvatelů.

Jiným příkladem může být zpřístupnění informací o intenzitě dopravy. Na mnohých místech jsou již dnes elektronické systémy měřící intenzitu provozu. Jejich výsledky jsou ale těžko dostupné. Když by se tato data zpřístupnila, do několika měsíců vzniknou aplikace užitečné pro řidiče - např.  jak dlouho trvá průjezd danou oblastí, atp. Celé to povede k tomu, že lidé svůj čas využijí efektivně. Buď pojedou jinudy anebo počkají, než se doprava nezlepší. Každopádně méně lidí bude trávit hodiny času neefektivně v zácpě, město bude čistší, atp.

Dalším příkladem mohou být fronty na úřadech - jsou úřady skutečně tím, kdo by měl vyvíjet, platit a spravovat online aplikace, kde občan vidí jaká je kde fronta? Spočítal někdo někdy, kolik to náš stát stojí? Nestačilo by zpřítupnit občanům či místním podnikům data z vyvolávacích systémů? Určitě by se našlo několik zájemců, které vyvtoří aplikace pro občany a žít budou například z reklamy. Celý koncept tzv. chytrých měst je především o tom, že když se správně uchopí správa města, profitují všichni - stát, občané a místní firmy.

Existuje nějaký příklad v zahraničí, kde podobný koncept úspěšně funguje?

Dobrým příkladem je Londýn. Tam po zpřístupnění městských dat vzniklo během dvou let přes 100 mobilních aplikací určených pro občany. Anebo vznikl veřejně dostupný mapový portál obsazenosti základních škol. Díky němu město zjistilo, že vzhledem k očekávanému nárůstu obyvatel bude do roku 2020 chybět 4000 tříd základních škol. Pomohlo to nastartovat veřejnou debatu o potřebách obyvatel.

Jsou nějaké podobné vlaštovky už i v České republice?

V Brně se pokouší realizovat projekt chytrého svozu odpadu. Díky nasbíraným datům se předpokládá, že by mohlo v konečném důsledku dojít ke zefektivnění celého systému svozu odpadu. Zároveň by to mohlo vést i ke  spravedlivějšímu systému platby za odpad, než jen tupý paušál podle trvalého bydliště, jak známe dnes.

Co vás vedlo k tvorbě žebříčku otevřenosti měst?

Kombinace výzkumného projektu a snaha přiblížit naše města západním sousedům. Pokud žebříček datové otevřenosti českých měst nastartuje zdravé meziměstské soutěžení, profitovat budou zejména obyvatelé - zjednoduší to život nám všem.