Problematika záznamu a vyhodnocení výnosových map

11. April 2019

Výnosové mapy zaznamenané sklízecí technikou by měly být základní informací o heterogenitě pozemku. Proč tedy nejsou výnosové mapy běžně využívané jako základní mapová vrstva pro tvorbu variabilních map v rámci precizního zemědělství, přestože by měly být nositelem skutečné informace o výnosu z každého místa na pozemku?

Nejdříve se podíváme na problém se záznamem a vyhodnocením výnosových map. Problém totiž nastává ve chvíli, kdy chceme pracovat s opravdu validními daty, protože se dostaneme do situace, že si velmi často nebudeme moci být jisti, zda data získaná z mlátičky jsou opravdu správná. Často také v rámci sklizňové kampaně pracuje na pozemku více mlátiček a nastává tak problém s kompletností (v případě, že jedna z mlátiček není vybavená možností záznamu výnosu) a nebo se vzájemnou kalibrací strojů.

V případě, že stroje nejsou vzájemně kalibrované, budou ukazovat na stejném místě rozdílné výnosy. Kalibrace je pak poměrně  časově a procesně náročná a často na ní ve shonu sklizňové kampaně není čas. Kalibrace se provádí tak, že se naseče celý bunkr, ten se pak vysype do odvozu, fůra se musí zvážit a zjištěná váha se zadá do stroje. Tento proces je nutné provést pro všechny sklízecí stroje.

Lze tedy výnosové mapy vůbec něčím nahradit?

Ano, nejnovější poznatky v oblasti dálkového průzkumu ukazují, ze výnosové mapy lze nahradit analýzou delší časové řady družicových dat. Na testovacích pozemcích, kde byly k dispozici výnosové mapy a zároveň došlo k vyhodnocení delší časové řady snímku pro jednotlivé plodiny, byla zjištěna vzájemná shoda mezi zónami zaznamenaných ve výnosových mapách a zonací provedenou analýzou družicových dat.

Vlevo výnosová mapa, vpravo růstový  potenciál vyhodnocený analýzou dlouhé časové řady družicových snímků

Vlevo výnosová mapa, vpravo růstový  potenciál vyhodnocený analýzou dlouhé časové řady družicových snímků